Záliv vinné skleničky

Tasmánie se neomrzí 😁

Dnes Záliv Vinné skleničky. Wineglass bay. No jako moravák tady přece nemůžu chybět. Proč tento název? Z fotek si odpovíte sami 😊 Ale popravdě, je to jeden z nejvíc navštěvovaných národních parků Tasmánie a krásné místo. Kopce, skály, pláž, oceán a stromy. K tomu další úžasná fauna a flóra. Pro dokreslení situace, když píšu tohoto koalu, sedím v kempu, asi 200 km dál, křoupu mrkev a kolem běhají tasmánští červenobřiší pademelons (wallabies), něco jako malý klokan, rodinka, a samec chce samičce olizovat čumák, ta ale uhýbá a ve vaku má mládě. Nebo je to naopak 😉?
Ale zpět na začátek dne. Chystám se na odjezd, v kempu se balí i sousedi. Jsou z Queenslandu, severovýchod Austrálie, a cestují celá rodina i s malými holčičkami v bydlíku po austrálii. Říkají něco o tom, že výšlap na pláž Wineglass bay je cesta tisíce schodů 😊 Jak může mít cesta na pláž tolik schodů? Já su v úrovni moře, pláž je v úrovni moře ... hmmm. Toš vyrážím z parkoviště. A kurňa, někdo postavil horu, nebo aspoň sedlo, mezi mě a pláž 😊. Tak stoupám na vyhlídku, cesta, schody, cesta, schody, schody, schody. Kolem cesty jsou jakoby poházené obrovské balvany. No, jestli přijde zemětřesení a tyto balvany se dají do pohybu, nechtěl bych tu být. A úžasné stromy. Ty suché někde popadaly, někde pořád stojí jako stříbrné memento pomíjivosti.
Je to úžasná scenérie. Z vyhlídky v sedle se pak dívám na záliv a pláž s bílým pískem. Je zataženo. Každý den přece nemusí být dokonalé jasno, jak v amerických filmech. I tak je výhled úchvatný. No ale su moravák, tak přece musím až na pláž do zálivu vinné skleničky. Cestou sestupuji po schodech. Vedle cesty je v písku vyryto 008. Jdu dál dolů, někde se k cestě přidává i potůček a po pár schodech jsem na pláži. S bílým pískem a příbojem. Relaxuji, procházím se po pláži, i když je tu docela dost lidí, na australské poměry, asi 10 lidí na půlkilometrové pláži 😊, je to tu parádní. Zážitek. A vydávám se na cestu zpět. Zase ty schody. Teď opačně. Směrem nahoru 😊. Těsně před dosažením sedla jsem pochopil ... 008 psal někdo při výstupu zespodu ... 800 byl aktuální počet zdolaných schodů při výstupu z pláže do této chvíle. Takže celkem něco k 2000 schodům za celou cestu. Ale aby dnešní povídání nevyznělo jako oslava schodů, záliv i pláž jsou úžasné. Škoda jen, že teplota 16 stupňů ke koupání moc nevybízela 😉 A teď mě čeká přesun do Port Arthur na jihu, mají tady historické budovy. Už se přece jen vracím k Hobartu, zítra odlétám zpět do Sydney. S obytným kombíkem jsem se sžil, je perfektní, zítra se mi bude těžko opouštět.