Záliv vinné skleničky
3. 1. 2023Sydney Tower
7. 1. 2023A Hobart 😁
Poslední den v Tasmánii. Už jsem zase v jižní části tohoto úžasného hornatého ostrova. A těším se na dnešek. Austrálie vlastně sloužila, po americkém vyhlášení nezávislosti, jako země, kam byli deportováni zločinci. Rozuměj, že i krádež chleba byla v té době zločinem. A těžké zločince vozili do Tasmánie. Port Arthur je městečko poblíž Hobartu se skanzenem, kde jsou reálné historické budovy. Hurá. Konečně kousek té pravé koloniální Austrálie spojený se zločinci 👍. Tak po zakoupení lístku, docela tady proudí davy a snažím se vyhýbat organizovaným výpravám, mám pár hodin na projití si tohoto místa. Hodně budov je už jen jako podepřené ruiny, ale je tady i hodně domů, kam se dá jít podívat dovnitř na dobové vybavení. Ale celé toto místo je hlavně o příbězích konkrétních lidí, trestanců i místních osadníků a hodnostářů. Jejich příběhy jsou na cedulkách roztroušené po celém skanzenu a zasazené tak do reálných dobových kulis. Jako první navštěvuji zbytky věznice, vedle je strážní věž, ubykace vojenské posádky, lazaret, budova se samotkama, domy obyvatel, úředníků a kostely. Hezké 4 hodinky pobytu na místě s atmosférou prvních kolonistů jsou zachycené na následujících fotkách. Pak přejezd do Hobartu a výjezd na Mt. Wellington, odkud je nejkrásnější výhled na zátoku a kolem ní se rozprostírající Hobart. Teda jen když není vrcholek kopce v mraku. A teď zase v mraku je 🤪. Mám ale štěstí. Na pikosekundu se mrak trochu zředil 😁 Ale i tak, stejně jako první den po příletu, i ten poslední den výhledy nenabízí. Aspoň že neprší 😁. Po krátké zastávce v centru Hobartu už jen rychle vrátit auto a zpátky na letiště. Hobart končí. Přepínám. Over.