Muzea. City.

Taky jsem to chtěl původně před vámi zatajit, ale 😁

Tento týden dávám odpočinek od turistiky a projíždím a procházím se po City. V úterý jsem si zajel na oběd do Manly, pivečko v Hotel Steyne na The Corso taky bylo, bylo, bylo. Ve čtvrtek potom návštěva Sydney Museum, připomenout si počátky „soužití“ evropanů s Aboriginci a taky jsem v tomto muzeu nově objevil výstavu k 50. výročí Sydney Opera House, které tato budova oslavila loni.
A proč přidávám toto psaní a fotografie na web, hlavně kvůli páteční návštěvě Powerhouse Museum a pak taky krátké návštěvě v Brix distillers. Na prvním místě jsem ochutnal pořádný kus historie, v Brix zase dali do prodeje limitovanou edici rumů. Ochutnávka báječná. Brix x Rum Tribe Select Cask Series, Double IPA Finish, kde cítím hodně piniové oříšky a pak v sudové síle a uhlazenější Select Cask Series - Pinot Gris Cask. Tato láhev zase vyhrála v Austrálii vlastně co mohla v kategorii Overproof rumů 😊. Prozradili, že na podzim (to je tady Duben) chystají limitku rumu ze sudu po ginger beer.
Ale vrátíme se zpátky k Powerhouse Museum, které se bude za 4 týdny zavírat. Bude probíhat rekonstrukce. 3 roky. Staví se sice ještě jedno Powerhouse Museum v Parramatta, ale to bude dostavěné až za rok. Takže teď budou mít milovníci tohoto úžasného muzea chvíli absťák. A protože je to fakt úžasné muzeum, při každé návštěvě najdu něco nového a nějakou novou výstavu. Stálé výstavy – vlaky, vozidla, parní stroje, kosmonautika, letectví, interaktivní část pro děti, i větší děti 😊 ... jsou tady pořád. Dnes mě ale hned u vchodu vítá menší výstava adorující LGBT komunitu, nahoře zase koukám na příběh dobrodruha Dick Smith, který jako první na světě přeletěl kolem zeměkoule sám ve vrtulníku Bell, v letech 1982-83. Ve videu říká, že když si vyzvedával vrtulník u výrobce v Americe, chtěl s ním domů do Austrálie přeletět, tak si řekl, že když už do Austrálie, tak vlastně proč ne kolem světa. O dramatické chvíle nouze během letu nebyla, třeba jak musel jednou, teda plánovaně, přistát na obchodní lodi k dočerpání paliva, protože jinak by musel přistát v Rusku a tam by mu to všechno sebrali, jak se po něm nad Grónskem střílelo. No fakt borec. Pak výstava grafik, obrazů, artefaktů A ... V té bych musel být na hlubší pochopení déle. Dále je tady Paradise Camp by Yuki Kihara, hodně barevný, hodně Samoa. Málem bych zapomněl, kino a v něm úžasný hrací automat. Melodie se přehrává z válečků a přišla starší paní s chodítkem a psem, sundala z hracího stroje stojánek nesahat a začala na něm dotvářet hudbu o další zvuky, jako bubny, píšťaly, činely, .... Stroj je starý víc jak sto let. Ale parádně funguje.
A hlavně ve spodní části muzea je obrovská expozice, vlastně všeho. Jmenuje se 1001 a myslím, že tolik exponátů je v ní vystavených. Právě kvůli tomu dočasnému zavření muzea udělali tuto výstavu z předmětů z jejich obrovského depozitáře. Nazval bych to všehochutí, předměty australské, asijské, evropské, velké figuríny původně z Sydney lunapark, starší předměty, novější, třeba rytířské brnění vedle podvozku letadla a stroje na výrobu pastiček na myši. Je to na této výstavě vlastně stejné, jako v Austrálii. Mix různých kultur, národů, zvyků a věcí. Užijte si fotky stejně, jako jsem si já užil procházení touto výstavou. Obklopila mě. Doslova.
Poznámka. Na některých snímcích jsou zjevně živé postavy. Podobnost s návštěvníky není náhodná. Nepleťte si je s barevnými exponáty 😉. Denně jich toto muzeum navštíví tisíc(e).
Další věc, která dokresluje, jak se tady veřejná správa stará o lidi, o jejich kulturní potravu, je to, že muzeum je zdarma. Teď je celé zdarma, minule jsem platil jen za vstup na speciální část věnovanou fenoménu Gucci. Ale o tom jsem psal minule.