Cronulla to Botany bay

Jednu cestu mám obzvlášť rád 😁

Dokoupit láhve s vodou. Cestou jsou totiž kohoutky na doplnění vody jen na začátku a na konci. A dnes je navíc obloha úplně vymetená 😁. Bude pařáček. Ještě že od oceánu pofukuje. Sice se na slunci postupně toastuju, ale moc to necítím.
Začínám z Cronulla přechodem pláže. Několik kilometrů podél oceánu, postupně pláže, kam můžou jen lidi, pak můžou lidi i psi, a nakonec můžou lidi, psi i auta. Pravá Austrálie 😁. A za těmito plážemi, asi v půlce tohoto celkově 16 km dlouhého výšlapu, se cesta stáčí nahoru na útesy a do nízkého pobřežního porostu, do Kamay Botany Bay National Park.
Hned za kousek cesty je zajímavé místo, Potter Point, útesy s věžemi, sloupy, vypadají jako z laminátu. Jejich funkci jsem neobjevil, jen jsem cítil, jak, když kolem nich fouká vítr, vibruje trochu i celý útes. Je to cítit, když si sedneš na skálu. Jestli ne, tak uvnitř útesu musí být nějaký obří stroj, který jej rozechvívá. No a ti blázni, co skákali z útesu do moře, paráda. Musíš se hodně rozeběhnout a odrazit, abys doplachtil až do vody. Přímo pod útesem je totiž ještě skála 😎. Toto místo je fantastické i na pozorování velryb. Když migrují kolem, od května do listopadu. A teď už můžu přiznat, že ty sloupy jsou vlastně odvětrání kanalizace. Asi se raději neptám, co dělají tady, u oceánu, daleko od městských čtvrtí 😜.
Cestou je i maják, celkem moderní, betonový monoblok; v minulosti byly na útesech i domky, kde 50 let žili rybáři a jejich rodiny; a končím na místě, kde poprvé přistál James Cook při své objevitelské cestě. Dnes tady budují nové molo.
Závěrečné fotky jsou keř Tea tree. Pravý Australský. Těžko ho v buši najít, když jsou bush fires, shoří jako první, je plný silic. Teda doufám, že je to on, rozemnul jsem mezi prsty lístky ze spousty podobných keřů a tento jediný mi voněl jako tea tree, a měl i tobolky 😁. Z ostatních mě občas pálily prsty 😉. A ano, je to on, Coastal tea tree. Potvrzeno australskou kamarádkou 😁.