Cape Otway

Krásný skanzen 😁

Ještě úžasnější je moje další zastávka. Maják na Cape Otway. Celý takový malý skanzen. Budete na něj potřebovat hodinku, dvě, abyste si toto místo užili. Je tady nejen ten maják, kterého stavbu podnítilo ztroskotáni lodi Cataraqui na King Island a 400 ztracených životů. Kapitán lodi, když ztroskotal, vůbec nevěděl, kde je. Na navigaci bylo jen oko, slunce ve dne a hvězdy v noci, nebo mraky ☹. Taky si musíme uvědomit, že tehdejší lodě byly o dost menší, než dnes, a 400 mrtvých, to je největší námořní neštěstí u břehů Austrálie. Maják pak začal fungovat 29. srpna 1848.
Taky je tady i bývalá telegrafní stanice, měla zajišťovat spojení s Tasmánií. Spuštěná v roce 1859 a pracovala/nepracovala dva roky, podmořský kabel se pořád ničil, navíc vedl i přes ostrov „King Island“, kde ho poškozovaly bushfires. Po dvou letech bylo spojení s Tasmánií položené na jiném místě, modernějším lepším kabelem a budova telegrafní stanice se využívala jako signalizační stanice. Dodnes jsou v ní k vidění signalizační vlajky. Areál sloužil k ubytování strážců majáku, vlastně tady žila docela odříznutá komunita, i děti a škola, která musela být hodně soběstačná. Za II. světové války tady byla pozorovatelna, zlí jazykové tvrdí, že posádka měla víc neúspěchů, jak úspěchů 😜.
Další cesta kolem pobřeží už nemá tak spektakulární skalní útvary k obdivování, ale sama o sobě, vede přímo kolem oceánu, fakt blízko, je parádní. Jedu zakempovat. Po dnešním dnu a přečtení všech těch cedulek s informacemi na jednotlivých místech, jsem vzdělaný až až 😁.
No, a toto nepodceňte, jinak se vám stane to, co mě. O prázdninách je všechno narvané a ceny v kempech, no slušně řečeni vysoké. Než jsem našel kemp, kde by mě vzali, ujel jsem navíc asi 60 kilometrů. Ale už mám po večeři, když píšu tyto řádky a su spokojený 😁. Jsem ve vesnici Jan Juz, fakt už kousek od Geelong, a Great Ocean Road už vlastně skončila. A ještě budou další zážitky. Mám dva dny do odletu z Melbourne zpátky do Sydney. Něco ještě bude. Slibuji (si) 😁.
Udělal jsem si parádní výlet, cestu, zážitky. Popis cestování po australské dálnici? Rozuměj, že jde o silnici o šířce silnice naší druhé třídy, předjíždění těch dlouhých kamionů, road trains, je lehký adrenalin. Značky u silnice upozorňují na různá zvířata, hlavně klokany, jsou velcí a jdou za světly aut. Ale stejné upozornění je i na cyklisty, bacha na ně, na zvěř 😊. Sem tam je pro zpestření nějaká vesnička, to znamená barák vlevo a barák vpravo.  Někdy jen barák vlevo. Zato farem je v okolí fakt hodně. Samej býček, stejček 😊.
A jak vypadá cesta po dálnici v Austrálii? Např. po Princes Hwy? Krásné výhledy na okolní krajinu, pořád krásné, 100 kilometrů krásné, pořád krásné a je mírná zatáčka vlevo a zase výhledy krásné 😊. To se ale netýká Great Ocean Road, ta se vine a rovinku pro předjetí na ní těžko najdeš. Všichni pak jedeme třeba padesátkou za tím nejrychlejším autem na začátku kolony 😉. Občas vítr položí na bok nějaký kamion. Ale doprava při tom moc neztrácí na plynulosti, stejně jako při opravách, dopravu řídí lidi a ti se posouvají spolu se stroji na opravu silnice, a tak je zdržení opravdu minimální. Jen ta 40 před zúžením je fakt pomalá. Ale funguje jim to tady. Jak je to tady se signálem? Občas jedu místy, kde nenaladím rádio. Ale aspoň malý signál pro mobil je snad všude 😊.